Kojené miminko / batole má ekzém. Má vůbec význam ho otestovat?

V poslední době se poměrně často setkáváme s takovou otázkou. I když výrobce doporučuje jako hranici pro testování věk alespoň 2 roky, nezoufejte, pokud máte doma mladšího potomka – máme pro Vás tip, jak můžete stále hodně udělat iv tomto směru pro své děťátko.

Obecně platí, že několik měsíční dítě nemá

ňvýznam testovat. Protože na jedné straně se děťátku stále vyvíjí imunitní systém a na straně druhé – jeho střevo má přirozeně zvýšenou propustnost. Co tedy udělat, pokud jste přesvědčena, že ty nepříjemnosti na pokožce mají souvislost s jídlem? …… Nejlépe uděláte, pokud se otestujete jako matka „za něj“.

Přesně tak, Vy jako matka můžete pro své dítě, pokud má projevy potravinové intolerance hodně udělat, pokud otestujete sama sebe! A to dokonce i tehdy, když Vy sama problém nemáte. Proč je to tak, jsme se zeptali odborníka na výživu ze společnosti Cambridge Nutritional Sciences ve Velké Británii Sama Dunkleyho MSc DipNT (registrovaného specialistu v rámci britské asociace výživových odborníků MBANT).

„Během posledních 3 měsíců těhotenství se protilátky přenášejí z matky na její nenarozené dítě přes placentu. To se nazývá pasivní imunita, protože dítě protilátky dostalo, namísto toho, aby se vytvořily samy. Množství a typ protilátek procházejících do dítěte závisí od mateřské imunity; proto, pokud má maminka zvýšené protilátky IgG proti specifickým potravinovým proteinům,  tyto budou pak přeneseny na dítě. Mateřské mléko také obsahuje protilátky, což znamená, že kojené děti mají delší pasivní imunitu. Tímto způsobem, když se dítě kojí, protilátky jdou rovnou do jeho střeva a nabízejí ochranu, zatímco dítě si buduje i svoji vlastní imunitu.

Je třeba mít na paměti, že ne zvýšené IgG protilátky jako takové mohou vést k symptomům potravinové intolerance, ale ukládání imunitních komplexů do tkání (protilátky + antigen – v tomto případě potravinové proteiny), pokud se hromadí rychleji, než je jejich systém schopen odstranit. To způsobuje zánět a může vyústit do různých příznaků. Z tohoto důvodu je možné mít zvýšené IgG protilátky bez symptomů, pokud se imunitní komplexy vyčistí ze systému ještě předtím, než se stihnou uložit do jednotlivých tkání. Proto matka se zvýšenými IgG protilátkami proti specifickým potravinovým proteinům může být asymptomatická (t.j. nevykazuje žádné symptomy), avšak tyto zvýšené hladiny IgG protilátek mohou stále přejít na dítě (jak je popsáno výše). A tedy, pokud matka pokračuje v konzumaci těchto potravin během kojení, může to mít za následek vytvoření imunitních komplexů v systému dítěte, přičemž jejich následné zabudování do tkání může u dítěte vyvolat příznaky.

Odstranění těchto potravin z maminčina jídelníčku (což by samozřejmě zároveň znamenalo odstranění těchto potravin iz výživy jejího dítěte) může mít proto významný vliv na příznaky u dítěte, pokud je potravina příčinou potravinové nesnášenlivosti.

Jako odborník na výživu jsem při práci s klienty byl toho opravdu i svědkem, čili jsou to i reálné zkušenosti.“